Břicho – anatomie

Sdílet:

Svaly břicha (musculi abdominis) rozdělujeme na ventrální, laterální a dorsální. Svaly přední a postranní zpevňují přední stranu dutiny břišní a působí jako břišní  lis. Jsou to pomocné výdechové svaly.

Břicho tvoří:

Ventrální svaly – zpevňují přední stranu dutiny břišní

  • Musculus rectus abdominis (přímý sval břišní)
  • Musculus pyramidalis (sval pyramidový)

Laterální svaly – tři široké a ploché svaly, uložené ve vrstvách

  • Musculus obliquus externus abdominis (zevní šikmý sval břišní)
  • Musculus obliquus internus abdominis (vnitřní šikmý sval břišní)
  • Musculus transversus abdominis (příčný sval břišní)

Dorzální svaly – spojené s páteří

  • Musculus quadratus lumborum (čtyřhranný sval bederní)

Ventrální svaly

Musculus rectus abdominis (přímý sval břišní)

Vytváří na přední straně břišní dutiny podélný pás od hrudníku až ke kosti stydké.

přímý břišní

Kaudálně (směrem dolů) se zužuje a ztlušťuje. Jeho svazky jsou přerušeny zpravidla třemi napříč jdoucími pruhy podélných šlachových vložek – intersectiones tendineae – jedna z nich je ve výši pupku a dvě další nad ní. Sval je obklopen plochými šlachami laterálních svalů břišních, které vytvářejí pochvu přímého svalu břišního – vagina musculi recti abdominis . Intersectiones tendineae srůstají s předním listem této pochvy. Pochvy obou stran se vpředu ve střední čáře spojují v podélném vazivovém pruhu – linea alba – od proc. xiphoideus až na symfýzu.

Funkce:
  • Při fixované pánvi ohýbá páteř tahem za hrudník.
  • Při fixovaném hrudníku mění sklon pánve.
  • Spolupůsobí při břišním lisu (břišní lis je tlak svalů stěny břišní a bránice na orgány; normální je při klidovém napětí svalů, zvýšený při akci svalů spojené např. s defekací, s porodem apod.).
  • Je pomocným svalem výdechovým – svým tahem sklání žebra.

Musculus pyramidalis

Je to drobný sval trojúhelníkovitého tvaru, uložený kaudálně před m. rectus abdominis, uvnitř jeho pochvy.

Funkce:
  • Zpevňuje pochvu přímých svalů břišních.

Laterální svaly

Musculus obliquus externus abdominis (zevní šikmý sval břišní)

Je to rozsáhlý plochý sval na povrchu boční stěny břišní. Dopředu přechází v plochou šlachu – aponeurosis musculi obliqui externi, směr svazků svalu i aponeurosy jde shora dolů a dopředu (jako ruka do kapsy).

Funkce:
  • Při oboustranné kontrakci je tento sval synergista m. rectus abdominis.
  • Při jednostranné kontrakci uklání páteř na stranu kontrahovaného svalu a rotuje páteř s hrudníkem na stranu protilehlou.
  • Účastní se břišního lisu.

Musculus obliquus internus abdominis (vnitřní šikmý sval břišní)

Tvoří střední vrstvu plochého laterálního svalstva břišní stěny. Svazky vnitřního šikmého svalu se od svého začátku vějířovitě rozbíhají dopředu mediálně a přecházejí v silnou úponovou aponeurosu –aponeurosis musculi obliqui interni.

Funkce:
  • Funkce je společná s m. obliquus externus abdominis; (vzhledem ke směru kraniálních snopců zdola dopředu vzhůru) koná však m. obliquus internus rotaci na stranu působícího svalu

břišní stěna

Musculus transversus abdominis (příčný sval břišní)

Tvoří třetí, nejhlubší vrstvu postranního břišního svalstva.

Funkce:
  • Sval jako příčný pás přitlačuje břišní útroby; změnou napětí břišní stěny se účastní břišního lisu a dýchacích pohybů břišní stěny. Účastní se rotací trupu. Kaudální snopce konrolují a regulují napětí břišní stěny v oblasti tříselného kanálu (při různých stupních námahy, zvedání břemene apod.).
Společné funkce předních a postranních břišních svalů

Klidový tonus těchto svalů tiskne zpředu orgány dutiny břišní; tím udržuje jejich správnou polohu a vzájemné vztahy. Svaly společně působí břišní lis. Skláněním žeber působí jako výdechové, exspirační svaly.

Dorzální svaly

Musculus quadratus lumborum (čtyřhranný sval bederní)

Je plochý, podélně podle páteře orientovaný svalový pruh na zadní straně břišní dutiny.

Funkce:
  • Při oboustranné kontrakci zaklání bederní páteř.
  • Při jednostranné kontrakci uklání bederní páteř.
  • Fixuje 12. žebro, které se tím stává oporou pro kontrakci bránice.

břicho

Charakteristická vazivová a šlašitá místa stěny břišní

  1. Linea alba – podélný pruh tuhého vaziva, bez cév, jdoucí vpředu ve střední čáře od proč. xiphoideus k symfyse. V kaudální části se rozšiřuje i k přilehlé části kosti stydké. Vznikla spojením a propletením vláken z pochev přímých svalů břišních obou stran. Blízko pod polovinou délky je v linea alba jizva pupeční, místo, kde byl za nitroděložního života připojen pupečník, funiculus umbilicalis (vedoucí cévy plodu do placenty a z placenty).
  2. Vagina musculi recti abdominis – pochva přímého svalu břišního, je tvořena plochými aponeurosami svalů postranních. Pochvy obou stran jsou pevně spojeny v linea alba.
    Rozlišuje se přední a zadní list pochvy:
  • přední list – do něj jde aponeurosis musculi obliqui externi a přední část rozdvojené aponeurosis musculi obliqui interni, od úrovně linea arcuata (linea semicircularis) kaudálně vstupují aponeurosy všech tří postranních svalů (kromě falx inguinalis) do předního listu pochvy;
  • zadní list – jde do něj zadní část rozdvojené aponeurosis musculi obliqui interni a aponeurosis musculi transversi abdominis. Obě končí v linea arcuata (linea semicircularis) a od ní kaudálně přecházejí do předního listu pochvy jako jeho hlubší vrstvy. Od linea arcuata kaudálně je m. rectus na své zadní straně kryt jen pokračováním fascie m. transversus andominis – fascia transversalis.
  1. Linea semilunaris – pruh aponeuros postranních břišních svalů při zevním okraji pochvy m. rectus abdominis. Ve vrstvě m. transversus abdominis má tato část aponeurosy skutečně poloměsíčitý tvar. Tohoto místa se užívá pro jednu z přístupových cest do břišní dutiny, pro tzv. pararektální řez.
  2. Ligamentum inguinale – tříselný vaz, lehce esovitě prohnutý, je kaudální šlašitý okraj m. obliquus externus abdominis, rozepjatý jako pruh od spina iliaca anterior superior k tuberculum pubicum. Štěrbinou mezi ním a kostí pánevní procházejí svaly, nervy a cévy z dutiny břišní a z pánve na stehno.

Arcus iliopectineus – pruh zesílené fascie od lig. inguinale k eminentia iliopubica  pánevní kosti – rozděluje průchod mezi vazem a kostí ve dva:

  • lacuna musculorum – laterální průchod, jímž prochází m. iliopsoas a n. femoralis.
  • lacuna vasorum – mediální průchod, jde tudy a. et. v. femoralis, nejmediálněji je uložena velká mízní uzlina.

Ligamentum lacunare – systém snopců, které sbíhají mediálně při tuberculum pubicum z lig. inguinale na kost a vystýlají vnitřní část lacuna vasorum.

Zeslabená místa břišní stěny

Zeslabená místa břišní stěny jsou loci minoris resistentiae, v nichž mohou nejsnáze vznikat kýly, herniae, tj. stavy, kdy zeslabenou břišní stěnou je do podkoží vytlačena nástěnná pobřišnice ve formě vaku (kýlni vak), který obsahuje střevní kličku, popří- padě části útrobních pobřišnicových závěsů.

  1. Canalis inguinalis – kanál tříselný – je oploštělá, 4 až 5 cm dlouhá štěrbina ve stěně břišní nad lig. inguinale, kudy u muže prochází chámovod (ductus deferens), cévy varlete a nervy, u ženy lig. teres uteri. Kanál probíhá stěnou šikmo – shora, z laterální strany a zezadu, dolů, mediálně a dopředu (jako ruka do kapsy). Má 4 stěny – horní, dolní, přední a zadní.
  • anulus inguinalis superficialis – je výstup z kanálu, v přední stěně;
  • anulus inguinalis profundus – je vstup do kanálu, v zadní stěně.
  1. Jizva pupeční – pupek (umbilicus) – je zeslabené místo břišní stěny těsně pod polovinou linea alba. Sama jizva pupeční je okrouhlá, o průměru asi 1 cm, vyplněná tenčí vazivovou ploténkou, do které se upínají chordy zbývající po pupečních útvarech. Má tyto části:
  • pupeční jamka – vkleslá kůže v oblasti pupeční jizvy, kůže je zde tenčí a bez tuku;
  • pupeční papila – nepravidelný hrbolek na dnu jamky.

Papila a jizva pupeční vznikají v místech, kde po narození pupečník mumifikuje a odlučuje se od tělní stěny.

  • anulus umbilicalis – zesílený kruh kolem pupeční jizvy, který vytváří linea alba;
  • fascia umbilicalis – příčně zesílený pruh transversální fascie, jímž je pokryta pupeční jizva zezadu.

Pupeční jizva je často místem vzniku kýly (pupeční kýla, hernia umbilicalis), kdy je protrženou pupeční jizvou do podkoží vytlačena výchlipka pobřišnice s částí břišního obsahu.

  1. Trigonum lumbale – je zeslabení břišní stěny na boku vzadu, má tvar trojúhelníku uzavřeného mezi m. latissimus dorsi (vzadu), zadním okrajem m. obliquus externus abdominis (vpředu) a crista iliaca (dole). Dno tohoto trojúhelníku tvoří m. obliquus internus abdominis. Trigonum lumbale je místem možného vzniku tzv. lumbálních hernií.

břicho anatomie

Zdroj: Anatomie 1. – Radomír Čihák

Sdílet:
Fitnesák

Warning: file_get_contents(https://api.instagram.com/v1/users/self/media/recent/?access_token=&count=8): failed to open stream: HTTP request failed! HTTP/1.1 429 - in /data/web/virtuals/104879/virtual/www/domains/fitnesak.cz/wp-content/themes/the-rex/library/templates/footers/footer2.php on line 23